close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosinec 2016

Jeden přežije, druhý zemře. A ty pořád chceš důvod proč...

2. prosince 2016 v 0:12 | Chrissie |  Tok mých myšlenek...
Je to už tak dlouho. Několik měsíců. A pořád to bolí. Tak hrozně to bolí. Vlku! Bratře! Kde jen jsi? Kde se mi touláš? Proč jsi mě tu nechal? Ztratila jsem s tebou spojení. I když vím, že tvá láska nejspíš neskončila dobře. Nepíšeš mi. Zapomněl jsi. Ale já ne. Stále jsi uvnitř hluboko mé duše. Velký černý vlk, co spí. Nehlídá mě. Jeho tělo tam bezvládně leží. Mám tě moc ráda. Tak ráda. Stále. Několik měsíců jsem byla necitelná. Nevnímala jsem to, nemyslela na tebe. Nevím, proč se mi po tobě začalo stýskat až teď. Nebo možná, až zase teď. Zase mě to táhne...k místu našeho posledního setkání. Bude tam zima. Sychravo. Vše tak šedé a mrtvé. Jen vzpomínka na tebe. Co to sakra je?! Jsi živ a zdráv. Ale jako by jsi zemřel. Zemřel pro mě. Just live your life. Ale jak?! Je to stále stejné, žádný smysl.

Svět není ani čestný ani nečestný
Tahle myšlenka je pro nás jen způsob, jak pochopit
Ale svět není ani čestný ani nečestný
Jeden přežije
Druhý zemře
A ty pořád chceš důvod proč

Ale svět není ani spravedlivý ani nespravedlivý
Jen nás zkouší, abychom si mysleli, že je v tom nějaký smysl
Ne, svět není ani spravedlivý ani nespravedlivý
A ačkoliv mládne
Tak moc neúplná
Je pro každého tragédie

Neříká nám svůj plán nebo nějaké tajnosti
Žádné neviditelné znamení nebo nevyřčená pravda v ničem..
Ale přežívá v tom ostatním, ve vzpomínkách a snech
Není to dost
Ty chceš prostě všechno
Jiný svět, kde stále svítí slunce
A ptáci stále zpívají
Stále zpívají..

To neznamená, že všechny věci mají směr
Žádný zvláštní pocit, že nějaké skryté ruce tahají za šňůrky
Ale přežívá v tom ostatním, ve vzpomínkách a snech
Není to dost
A nikdy to není
To, co ty stále tak chceš, víc než tohle..

Nekonečný smysl duše a věčnost lásky
Líbezná matka pod a otec nad námi
Ale přežívá v tom ostatním, ve vzpomínkách a snech
Není to dost
Ty chceš všechno
Jiný svět
Kde ptáci stále zpívají
Jiný svět
Kde stále svítí slunce
Jiný svět
Kde nikdy nic nezemře...

Ta píseň. Vystihuje to tak dokonale přesně. Pořád žiji v jakési iluzi. Jak by to mohlo být. Chci psát a nemám sílu. Našli můj blog. Není to vlastně, zase až tak těžké. Ale já ho nezruším. Jsme to já. Budu stát, s hlavou hrdě vztyčenou, i kdybych měla umírat.
Opuštěná. Po dlouhé době se cítím zase tak sama, i když mám kolem sebe spoustu lidí. Chybí mi můj vlk. Aaah, ty neustálé boje mezi upíry a vlkodlaky. Dejte si pokoj. A já mám být víla. Co takhle Banshee? Jsi už moc unavená Chriss. Prakticky nespíš. Začínáš mít problémy ve škole. Vzpamatuj se. Život není hezký. Žij v té ošklivosti, vzchop se a všechny pošli do prdele. Nikoho nepotřebuješ. Víš to. Ale ono to bolí oboje. I samota. Šílím. Chci už jen spát. V rakvi. Co když opravdu zemřu? Co bude pak? Nebudu potrestána za svá přání? Ale já už nemohu. Nechci. Stárnu...pro bohy. Stárnu!