close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zhrzena je má čest i síla

22. července 2016 v 0:38 | Chrissie |  Básně...
Je krásná smutná deštivá noc, můj svět, jako domeček z karet se zbořil, jsem prý podobná svému otci moc, prý by matku taky takhle mořil. Jsem snad zlá? Jak mohu soudit muže, kterého jsem sotva znala. Jsem snad jen holka pomátlá, nebo jsem se pravdy vždycky bála? Pro mě to byl vždycky tatínek, otec z otců nejlepší, však jeho život zhasl, jak svíce plamínek a mě se drží neštěstí. Od té doby, jsem dítě zavrhované, vlastní matkou odsuzované. A to dítě co přišlo po mně je milované, i mou matkou opečovávané. Zhrzena je má čest i síla, srdce v bezcit upadá, kéž bych zapomněla že jsem kdy žila, kéž bych našla svět, kde má duše zapadá. Našla jsem však jednoho, co snad mě má i rád, ten kdo snad dne onoho, do svého života začal si mě přát. Ten, s kterým mě to nutí stále se smát a cokoliv se vyskytne, s ním se toho nemusím bát, on podporu mi vždy poskytne. S ním zvládnu jít proti celému světu, třebaže jsem před tím byla sama, spolu všem zahrajeme skvělou odvetu a už to nebude jen mé drama. Cítím každým dnem víc a víc, jak jsou naše duše spojené, od něj mě už nedostane nic, leda by bylo mé srdce zatčené. Ale za co? Za lásku snad? Ach ano, vždycky se ptají ,,za co?" Když lásku za vraždou nechtějí znát. Je to cit tak silný, že ovládá všechny životy, i když člověk ho pokládá za cit mylný a vraždí celé minuty...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama