close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nikdy jsem neodešla, jen jsem neviděla důvod dál psát...

14. května 2015 v 19:07 | Chrissie |  Tok mých myšlenek...

Je to neuvěřitelné...Celých dlouhých 5 měsíců...Nebyla jsem tu...Neviděla jsem důvod něco psát,všechno to bylo přeci k ničemu...Můj blog se stal mrtvým...Nikdo už to nečetl...Nikdo to možná číst ani nechtěl protože mu u toho docházeli věci které nechtěl vidět slyšet ani je vnímat...My death will last forever...Tahle věta je jedna z mála co dokážu bezpečně poznat ze skladby od skupiny kterou poslouchám posledních pár dní...Hudba tak temná,melancholická...stará...a mě se jímá zlost na dnešní svět...Sračky sračky sračky....Svět jde do sraček...,,To člověk stvořil peklo na zemi, když změnil svět v ghetto, jatka, tábory pro uprchlíky, sirotčince, robotárny, továrny na bomby, minová pole, šlehárny, blázince a toxické skládky. A jak to tak vidím Matku přírodu to začíná pěkně srát. Zemětřesení, tornáda, záplavy, sesuvy půdy, hurikány, sucha, monzuny, hladomory. Stává se krutější vůči člověku neboť on je příčinou její zuřivosti.'' (ukradená citace od Lydie Lunch z knihy Budu dělat za drogy). Samozřejmě, vědci vám vysvětlí všechny tyhle katastrofy jako jednoduché jevy pomocí fyziky a zákonů přírody. Já ale nevěřím že by se tohle dělo kdyby jsme se k planetě chovali lépe. Člověk má všeho nadbytek,je zvyklý že si koupí jídlo, nové oblečení, nový papír...A tak zbytečně plýtvá, vyhazuje, nerecykluje a nešetří...Teď nemluvím o penězích ani o finanční situaci lidí. Mluvím o tom jak hrozně si ze Země bereme a v porovnání s tím množstvím jí nic nevracíme...Trocha tříděného odpadu není ani malý zlomek toho vyprodukovaného a zbytečně vyhozeného množství věcí. Jsme jak kobylky. Jsme přemnožení. Jenom žereme a množíme se. Měla by přijít nějaká nemoc, nebo katastrofa a aspoň těch 7 miliard zabít...Žádný konec světa...To my sami se zničíme...Došla mi ta vybuchují zlost...Teď už cítím jen prázdnotu a smutek nad tím jaká jsme sračka...Těch pár dobrých dušiček všechno nezachrání...A tak tu sedím,poslouchám...My death will last forever...A sere mě že neznám zbytek textu...a nikde není napsaný...A ze zpěvu to nedokážu odhadnout...Sem tam slovo ale né celé věty...Mimo téhle...Sedím a můj pohled je prázdný...Vím že to nebude nikdo číst...Kdo by taky chtěl...Ale ani to nepotřebuju,to je jako když jsem byla v horách sama v lese a věděla jsem, že kdybych se oběsila, tak mě tam dřív sežerou zvířata než by mě někdo našel...A to vás naplní prázdnotou samoty ale když to přijmete a srovnáte se s tím...Dostanete se do jakési duševní lhostejnosti kdy přežíváte ale neprociťujete...Fffffff *výdech* konec...už nemůžu dál psát...dostala jsem to ze sebe...napsala jsem spoustu nepotřebných věcí co mě tížili jen za dnešní den...Když si vezmete kolik jsem toho napsala za jeden blbej den...kolik v toho v sobě asi mám když jsem sem nepsala dobrého půl roku? Snad to ani radši nechci vědět…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama